Deník

Pokud tohle někdy někdo bude číst - jmenuju se Roland a tohle je můj deník.

Léto 1159 Spánku Ohnice

Vyjel jsem z Malymostu s kočárem jako jeho ochranka. Potřeboval jsem se dostat z uspěchaného jihu a trochu si odpočinout, možná se i usadit. Vozka se jmenuje Franta, jednou už jsem s ním jel, dokonce si mě pamatoval.

Vezeme jednoho tlustého obchodníka a jeho kufr (jestli se té přenosné almaře ještě tak vůbec dá říkat), druhý cestující je mladý hudebník, který si říká Leobén a tvrdí o sobě, že je bard. Natvrdí a nahudební toho hodně.

Dnes už bylo v plánu k večeru dorazit do našeho cíle, do městečka Stříbrné jezero u stejnojmenného jezera. Na obědovou pauzu jsme se zastavili na paloučku uprostřed lesa a Franta šel vařit polívku. Velice se mu povedla a všichni jsme si na ní pošmákli.

Ještě jsem ani nestihl dojíst svoji porci a najednou jsem zpozoroval, že se od lesa blíží postavy. Nějací soploši se rozhodli, že je toto ideální den pro jejich první přepadení. Jejich velitel Cyprian přede mnou začal mávat mečem a mluvit o přenechání zavazadel, to mě skoro dojalo. Pak místo něj došel jeho kumpán, nějaký Palička, a začal úplně stejně mávat palcátem. Tak jsme si chvilku společně zamávali a pak jsem ho radši praštil do břicha a zlomil mu pár žeber, aby přestal ohrožovat cestující.

Co bylo ale horší, byli tři hoši vzadu s lukama. Dřív, než bych musel začít používat jejich kumpány jako živé štíty, se odněkud z lesa vynořil podivný dvoumetrový mnich, začal se se dvěma z nich bavit a zaujatě pozoroval průběh přepadení. Ti dva z něho byli tak podělaní, že pustili luky a radši utekli domů, zatímco třetí se držel bokem a posléze hrdinně vypálil šíp po neozbrojeném muži. Minul. Mnich se v tu ránu rozběhl, jako kdyby se mu rozhořelo za prdelí, a skočil po banditovi dřív, než by po něm stihl vypálit další šíp. Něco se ale nepovedlo, protože o pár chvil později ležel bandita bez hnutí na zemi a mnich nevěděl, jestli se dřív držet za ránu v břiše, kterou si způsobil o banditův založený šíp, nebo se marně snažit probudit mladíka se zlomeným vazem. Z Cypriana mimo jiné vylezlo, že jsou ze Stříbrného jezera a že je tohle fiasko opravdu jejich první pokus o přepadení.

Taky ho rozplakalo, že neozbrojený mnich nechtě dokázal způsobit větší škody na zdraví, než zbytek účastníků přepadení dohromady. Paličku, který se začal tvářit na umření, jsme naložili do vozu, původní osazenstvo nasedlo taky a vyrazili jsme zpátky do města. Obchodník celou dobu nezavřel hubu o tom, jak už Paličkovi není pomoci a jak je ztracený.

Cyprian a mnich mezitím za nepřestávajících slzavých omluv a obvinění vyrazili nenápadně pohřbít mrtvého se slovy, že nás doženou.

malaz/group/journal.txt · Poslední úprava: 2012/01/02 18:27 autor: black_fox
CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0